Atlas DMT
- Digitální model terénu
Digitální model terénu (DMT), náš hlavní produkt, je grafický systém pro modelování a zobrazování prostorových trojrozměrných ploch, zejména terénu. Dokáže s běžně dostupným hardware zpracovat rozsáhlé modely terénu až do 650 milionů bodů (TIN). Od vytvoření plochy až po finální výkres pracuje ATLAS DMT s hladkou plochou. Zmíněný limit platí pro trojúhelníkový model terénu. Pro bodový model terénu například z formátu LAS je limit 2,1 miliardy bodů. Velkou devizou programu Atlas je vlastní grafické prostředí, které obsahuje funkce obvyklé v CAD programech. Systém je od počátku koncipován k možnosti rychle a snadno měnit jak části výkresu nebo modelu, tak celek např. z pohledu změny měřítka. Pomáhá tomu celá řada funkcí bez kterých by nebylo myslitelné online překreslovat vrstevnice při změně dat, propojit situaci s řezy a řezy se situací, měnit hromadně vlastnosti vektorovým entitám, nebo celý výkres včetně modelu terénu zkopírovat na jiný list a změnit jim vlastnosti bez ohledu na zdroj. Malá ukázka schopností a rychlosti níže ve videích.
Přednosti modulu
- Vlastní grafické prostředí
- DMT až z 650 mil. bodů
- Bodový model až z 2,1 miliardy bodů
- Spousta funkcí a aplikací v základu
- Profesně zaměřené nadstavby
- Vazba mezi polohopisem a výškopisem
- Vysoká automatičnost a obecnost zároveň
- Analýzy výškopisu
- CZ, EN a DE verze
Popis modulu
1. Výškopisná část
DMT je prostorová plocha, která více nebo méně zdařile (podle kvality zadání) kopíruje skutečný (zaměřený) nebo projektovaný terén. Vzniká na základě zadaných 3D bodů, čar a ploch, kterými prochází. Mimo ně se dopočítává podle matematických vzorců tak, aby se blížila skutečnosti – výpočet mezi zadanými body není založen na lineární interpolaci, ale modeluje hladký „oblý“ terén. Tam kde je to na závadu, lze doplnit terénní hrany.
Programový systém Atlas DMT umožňuje zpracovávat výškopisná data z několika formátů, ze kterých vyhotoví digitální model terénu. Předně jsou to seznamy souřadnic ve formátu TXT (na pořadí zápisu hodnot XYZ nezáleží a lze rozšířit např. o číslo bodu nebo kódy z totální stanice). Dále jsou to data z leteckého laser scanningu od ČÚZK DMR 4G, DMR 5G a jejich alternativy. Laserové formáty (LAS nebo PTS) nebo speciální datové vstupy v podobě vektorových zápisů z formátů DXF, DGN a ZABAGED.
Digitální model terénu je možné vyhotovit i z kombinace zmíněných zdrojů, z několika seznamů souřadnic. Obecně ale platí zda kombinace více různých výškových přesností je pro daný účel vhodná. Systém Atlas také umožňuje vyjmutí části DMT a jeho nahrazení jinými daty (jiným modelem terénu).
Nedostatečná hustota bodů ze sběru dat mívá pak v DMT za následek lokální “nevhodná” spojení mezi body sítě (například hrany a paty nevedou mezi body tak, jak bychom očekávali). Algoritmus, který vytváří trojúhelníkovou síť mezi body se řídí několika pravidly a nedokáže z logiky věci vyhotovit takový stav, jaký by si uživatel představoval ze svých dat. Proto má uživatel v programu Atlas DMT k dispozici spoustu funkcí, jak docílit ideálního tvaru a struktury sítě, aby co nejvěrněji reprezentovala terén, který v daném místě a čase existuje. Metoda je buď hromadná (např. pomocí již existující vektorové kresby dané lokality ve formátu DXF, DGN) nebo individuální (uživatel vkládá povinné hrany mezi body graficky – ručně). Metody je možné kdykoliv kombinovat. Jakákoliv změna ve struktuře DMT (vkládání hran, výškových bodů – jejich polohová i výšková změna) se provádí live. Uživatel tak ihned vidí, jak se struktura trojúhelníkové sítě modifikuje. Na změnu reagují další entity – vrstevnice, hypsometrické znázornění, aktualizují se řezy, výškové kóty, atp.
K výškopisnému vyjádření jsou k dispozici například vrstevnice včetně automatického popisu, možnost vložení kót s volbou rozmístění (řeší se překryv textů a jejich případné vynechání, odkazové čáry, atp.). Dále to mohou být svahové šrafy s řadou nastavení nebo bodové značky z naší knihovny, kterou je možné na uživatelské úrovni rozšířit o vlastní.
2. Polohopisná část
Od začátku je program Atlas vyvíjen také jako kreslící nástroj k tvorbě technických výkresů s důrazem na geodetickou, kartografickou a projekční oblast.
Nabízí objekty a funkce obvyklé v CAD programech. Body, linie, polygony, příčné polygony, kružnice, elipsy, apod. Snapovací mód doznal za poslední roky mnoha vylepšení, které ulehčí a zefektivní tvorbu jakýchkoliv výkresů. K dispozici jsou funkce typu prodluž, ořež, virtuální průsečík, kopie s přírůstkem, zrcadlení, rozdělit, spojit, vytvořit souběžný, atd. Speciální vlastností některých objektů je možnost získat interpolací do svých uzlových bodů výšky z DMT a ty pak například exportovat do seznamu souřadnic.
Významným objektem v tomto slova smyslu je polygon, který má nejrozsáhlejší možnosti nastavení a tudíž i použití. Jedná se zejména o vložení oblouků i se zobrazením parametrů do situace, popisy staničení, popis významných bodů včetně staničení (lomový bod, ZÚ, TK, VO, KT, KÚ, …) nebo výpis souřadnic do situace pro konkrétní body. Jakmile se změní poloha polygonu nebo jeho části, tak popisné informace na tuto změnu zareagují a zaktualizují se.
Velkou devízou, a zároveň méně známou vlastností programu Atlas, jsou tzv. “substituce” neboli možnost výpisu konkrétní informace o objektu do textu (plocha, délka, souřadnice, měřítko, vzepětí oblouku, délka tečny, atp.). Objekt takového textu je logicky, ale nemusí být fakticky, svázán s objektem, který mu danou informaci poskytuje a při jeho změně (např. zvětšíme poloměr kruhu) se zaktualizuje i ona přivázaná popisná informace (text zobrazující hodnotu poloměru kruhu se ihned změní na aktuální). Na pozadí je robustní propracovaný systém umožňující i uživatelský přístup v podobě tvorby vlastního prográmku v programovacím jazyce AJA (Aplikační Jazyk Atlas).
Standardem je již také doplnění situace o WMS/WMTS mapové podklady nebo propojení s Google Earth aplikací.
Neměli bychom zapomenout i na rozsáhlé možnosti kresby stavebních kót s asociativními vlastnostmi, popis souřadnicové sítě včetně čtvercové sítě (křížky), zobrazení zeměpisné sítě, objekt severky s možností automatického natočení o úhel meridiánové konvergence, …
Ve výčtu kresebných entit je neméně zajímavý i příčný polygon. Opět má spoustu možností nastavení a zobrazení, ale dvě vlastnosti jsou na pomyslném vrcholu. Jedná se o automatické nebo manuální rozmístění na polygon (osu trasy) s nastavením šířky od osy. Příčný polygon je s osou logicky i fakticky svázán a umožňuje držet si dané staničení, i když s osou manipulujeme. Danou vlastnost je možné vypnout a v tom případě se původní staničení bude lineárně měnit v závislosti na prodloužení/zkrácení osy. Doplníme-li nebo odebereme-li již existující příčný polygon na trase, tak dojde k jejich automatickému přečíslování. Existují-li i vazby na řezy, pak se aktualizují i řezy.
